Dluhopisy se dostávají pod tlak. Německý desetiletý dluhopis od začátku týdne ztratil víc než 1,5 % a podobně špatně si vede i jeho americký protějšek. Dluhopisy přitom v posledních týdnech vydržely bez mrknutí oka koukat na sílící akcie, dražší ropu a nárůst inflace v eurozóně na letošní maxima. Změnilo se jediné. Zprávy z ECB naznačují, že centrální bankéři v eurozóně aktivně přemýšlí nad tím, jak ukončit politiku QE (skupování aktiv, především dluhopisů z trhu). Poslední dny tak jenom potvrzují, do jaké míry jsou dnes skutečně centrální banky zásadním hybatelem trhů. Nejde ani tolik o to, jak moc jde nahoru inflace a cena ropy, ale spíše o to, jak si to přeloží ECB a zda bude uvažovat o tom, že změní měsíční nákupy dluhopisů z trhu (dnes 80 miliard euro/měsíc).
To ukazuje, že ústup ze silné měnové expanze nebude vůbec jednoduchý. Americký Fed to ostatně již rok zakouší na neúspěšných pokusech zvýšit základní úrokovou sazbu. Pro Evropskou centrální banku, Bank of Japan a nakonec i Bank of England mohou být složité i pokusy o vypnutí QE. Řada aktiv je zdá se díky masivní poptávce centrálních bank od Londýna po Tokio nadhodnocená a útlum zájmu centrálních bankéřů může nastartovat výprodeje. A to, i když útlum měnové expanze nijak výrazně nezmění sázky investorů na růst a inflaci. Investorům bude jednoduše jako důvod k obavám stačit argument, že z trhu zmizí suverénně největší kupec.
Obavy se přitom nemusí omezit na vládní dluhopisy. Centrální banky začaly skupovat také dluhopisy korporátní. Tržní anomálie dobře popisuje například týdeník Economist, který ukazuje, že velké evropské podniky se dnes snaží aktivně dostat se svými dluhopisy do portfolia ECB. Tak aby jejich dluhopisy zdražily a ony si ve finále sáhly na levnější financování. Nepřímo jsou tím ovlivněny i akcie společností. Nejdál v tomto směru zašla Bank of Japan, která nakupuje přímo samotné akcie. Mezi maloobchodními společnostmi už údajně vlastní skoro polovinu volně dostupných akcií. Pozadu za velkými centrálními bankami ale nezůstávají ani menší hráči. ČNB například ve snaze bránit slabou korunu navýšila devizové rezervy již o více než 30 mld. euro. Nakoupila za ně pravděpodobně z velké části právě dluhopisy zemí eurozóny a z části také akcie.
Sečteno, podtrženo není tedy divu, že se investoři bojí konce měnové expanze a pro centrální bankéře nemusí být vůbec jednoduché “automat” na dražší aktiva vypnout.
Středeční zasedání polské centrální banky (NBP) nepřineslo změny. Již přes dva roky trvající pokles cen nechává NBP v klidu, a dle slov prezidenta NBP Glapinského nezvažují bankéři případné snižování sazeb. Další pohyb by měl podle prezidenta být směrem vzhůru, ale ne v příštím roce (na začátku roku 2018). Celkové vyznění tak nemělo na zlotý vliv a je i v souladu s naším scénářem.
Zajímavější bylo středeční dění na forintu, který vcelku výrazně posílil a dostal se na patnáctiměsíční maxima vůči euru. Forintu prospívá nedávné nečekané zlepšení ratingu, které se odehrálo na pozadí celkově dobré makroekonomické situace. Včera konkrétně pomohl i lepší maloobchod za srpen. Otázkou ale je, zda se silnější forint bude zamlouvat centrální bance…
Ve čtvrtek byly v ČR zveřejněny srpnové maloobchodní tržby. Po slabších červencových číslech ovlivněných výrazně nižším počtem pracovních dnů se maloobchod v srpnu podle našeho názoru vrátil k dřívějšímu silnému růstu. Nakonec spotřeba domácností má v letošním roce ambicí stát se hlavním motorem poptávkové strany ekonomiky.
Zdroj: Jan Čermák & Jan Bureš, ČSOB Investiční výzkum